www.dacia-solenza.cz



Tato stránka byla
spuštěna
dne 3.8.2012

Hosting: Tele3

Dacia Solenza * Tipy * Rady * Inzerce

Index | Fotografie | Odkazy | Kontakt

Hledám další majitele automobilů značky Dacia Solenza pro výměnu informací - především o dostupnosti náhradních dílů a servisu

Prosím o spolupráci - na níže uvedený e-maily můžete zasílat další tipy a informace o Solenze, postupně je sem doplním.
| kontakt | Jiří Reitmayer | Pardubice | info@moskvich.cz | jiri@reitmayer.cz |

Něco jako recenze na Solenzu

Napsal jsem ji v lednu 2011 po půl roce ježdění - originál najdete zde > http://www.dfens-cz.com/view.php?cisloclanku=2011013002

Přibližně před rokem jsem se v tomhle článku rozplýval nad kvalitami automobilu značky Moskvič 412. V jeho závěru jsem zmínil, že běžně používám i soudobá auta a hned v létě roku 2010 jsem byl okolnostmi donucen si k rodinné Fabii pořídit ještě jedno vozidlo pro ježdění do práce.

Moc nerad jsem se vzdal všech myšlenek na nakoupení dalšího youngtimera. Sice bych si k mým Moskvičům, Dacii 1300 a Mercedesu 123 dovedl představit mnoho dalších zajímavých vozidel, ale na každodenní trápení auta na cesty do práce jsem se rozhodl pro nákup něčeho „spotřebního“. Ačkoliv jsem měl už spoustu škodovek (a nebo spíš právě proto), zamítl jsem hned nákup nějaké slušné krátké Felície, i když jich na trhu dost odpovídalo mojí představě o finanční náročnosti nového přibližovadla.

Při procházení netu a zadávání různých kombinací „rok výroby od - do“ a “cena od  - do“ jsem celkem náhodou narazil na vozidlo, o jehož existenci jsem měl jen velice mlhavé představy. Když jsem před pár lety měnil Felicii za něco novějšího, tohle auto jsem při hledání nového auta vždycky v nabídkách bazarů rychle přeskočil jako něco, co bych určitě v životě nechtěl.  Tím autem byla Dacia Solenza z roku 2004 s najetými cca 130 000 km za cenu pouhých 35 tisíc v českých. Šestileté auto za tuhle cenu (i když to zrovna není prémiová značka) je spíš nabídka podezřelá než zajímavá, ale bylo jen okolo 50 km od baráku a navíc to byla „euro trojka“, čili bez placení eko výpalného. Zajel jsem se tam tedy hned podívat, pro jistotu i s automechanikem. No a na místě to šlo rychle – podlehl jsem skoro hned. Auto vypadalo velice slušně, stejně tak majitel. Objasnil mi, že auto koupil lehce bořené od leasingovky původně pro svou polovičku, ale když ho opravil, dotyčná s ním odmítla jezdit. Nechal nás auto celé prolézt i projet a dokonce i slevu na nefunkční stahovačku jednoho okna jsem domluvil. Bez problémů proběhly i kroky úřední a tak jsem se stal majitelem tohoto na našich silnicích ne mnoho vídaného modelu z Rumunska.

Model  Solenza byl v nabídce Dacie v podstatě mezityp vzniklý po navýšení podílu Renaultu v automobilce – auto navazuje tvarem na předchozí modely Nova a Supernova, které se k nám vozily ještě méně než Solenzy. Ovšem technikou Solenza už odpovídá spíš novějším Loganům. V součtu je to relativně moderní vozidlo, které se ovšem vzhledově rozhodně nemusí líbit každému a které se vyrábělo jen pár let a k nám se dováželo vlastně jen chvíli v letech 2004 a 2005. Ovšem pro fabriku byl tenhle model hlavně tréninkem pro tak úspěšný Logan. Auta se nabízela za ceny dost podobné Fabiím, super levná varianta výbavy Prima sice byla pod 200 tisíc, ale neměla v základu vůbec nic kromě jednoho airbagu. Ovšem po šesti letech se ceny Solenzy a Fabií docela výrazně rozešly, šestileté Fabie se za 35 litrů opravdu neprodávají a naopak Solenzy za více než 50 jsou naprosté ležáky, jak od doby nákupu tohoto auta sleduju v inzerátech.

Abych se ale dostal zpátky k mému autu. To je v nejvyšší výbavě, jakou v roce 2004 dokázala Dacia nabídnout, chybí jen metalíza a liťáky – oboje bylo za extra příplatek a dalo se to objednat i k levnějším variantám. Ta moje výbava se jmenuje Scala a v roce 2004 stála docela neuvěřitelných 246 tisíc. Za šest let tedy auto spadlo o více než 80% z původní ceny. Výbava Scala kromě zmiňovaného airbagu zahrnuje servo, centrál s dálkou, boční lišty, otáčkoměr, rádio s CD a 4 repráky, lakované nárazníky, mlhovky, elektrická okna vpředu a dokonce i zadní spoiler a klimatizaci. Zrovna ona manuální klimatizace (v pohodě fungující) vzbuzuje u mých kamarádů vždy největší šok, že ji má zrovna tohle auto a za tyhle peníze odmítají většinou uvěřit.

Po půl roce vlastně denního používání auta jsem spokojený, dokonce bych řekl že za tyhle peníze jsem nemohl pořídit líp. Srovnávat můžu třeba s přibližně stejně starou Fabií (máme doma HTP kombíka z roku 2003). Motor Dacie je zcela čistokrevný Renault – populární čtrnáctistovka známá z meganů a dalších modelů. Slovy katalogu to je „řadový čtyřválec Renault s rozvodem OHC, objem 1390 cm3, vrtání 75,8 mm a zdvih 77 mm, komprese 9,5, vstřikování Siemens, výkon 55 kW (75 koní) při 5250 ot/min, točivý moment 114 Nm při 2800 ot/min. Motor je dost pružný a hlavně ačkoliv auto jako takové je u nás docela atyp, tenhle motor rozhodně ne a jeho servis není problém. Jeho výkon stačí i pro zmiňovanou klimu a jelikož auto váží jen nepatrně přes tunu, ani akcelerace není nijak špatná. Maximálku uváděnou na 162 km/h jsem nikde nezkoušel, jezdím skoro pořád po městě a tam je stejně k ničemu. Pérování auta je spíš tvrdší, lehký zadek prázdného auta trochu odskakuje na nerovnostech, ale na zimní silniční břečce jsem měl za volantem možná lepší pocit než ve škodovce, nevím proč, ale subjektivně se mi zdálo že ač na obou autech máme nové zimáky, předek Dacie sedí přece jen bezpečněji ve stopě. Ale může to být taky zvyk, od doby co mi Fabii okupuje manželka, už mi škodovka trochu „vypadla z ruky“. Řazení pětistupňové převodovky je proti Fabii ne snad přímo nepřesné, ale kroky šaltpáky jsou dlouhatánské a musel jsem si na ně hodně zvykat.

Interiér bych popsal slovy „nenadchne ani neurazí“. Stejně jako na kastli sem tam objevíte díl známý z některého Renaultu, ale jednoduchost  vnitřku auta mi spíš vyhovuje. Například před spolujezdcem je nahoře v palubce polička dostatečně hluboká, aby se z ní hned všechno nevysypalo v první zatáčce. Zajímavé, že Logan sice v interiéru vychází ze Solenzy, ale zrovna tahle polička u něj zmizela. Neexistence velkého středového tunelu dopřává mojí nekonfekční postavě dost místa pro pravou nohu. Navíc je dost místa vedle spojky i pro tu levou. Ovšem v ergonomii ovládání jasně vede škodovka, tady je až moc vidět že auto je skládačka moderní výbavy do starého základu karoserie. K ovládání okýnek dolů před šaltpákou se musím trošku ohýbat, vypínač ohřívání zadního skla je schovaný hluboko vlevo dole a  přes volant na něj ani není vidět.

Karoserie působí z celého auta nejzvláštněji – dost lidí hádalo rok výroby o deset let starší, ale našli takoví, kteří Solenzu považovali za auto novější než Logan. Tolik populární špatné dílenské zpracování a náchylnost ke korozi rumunských aut se na tom mém kupodivu neprojevuje. Buď mám kliku a nebo už něco vychytali minulí majitelé. Velikou výhodou je uspořádání karoserie – auto se tváří jako sedan, ale je pětidvéřové a velký kufr přístupný obrovskými pátými dveřmi pojme v pohodě například čtyři 14 palcová kola. Mínusem je neexistence madla pro zavírání, ale ani pro otevírání kufru, který navíc jde otevřít jen klíčkem. Centrál ani táhlo od řidiče se nekoná. Ovšem opět s ohledem na cenu to vůbec nepovažuju za nějaký zásadní problém. Kufr jde zvětšit sklopením zadního sedadla, které ovšem není dělené a pro sklopení se musí směrem z kufru vyšroubovat dva šrouby – jde to jednoduše rukou, mají velkou křídlovou hlavu. Zatím jsem ještě nepotřeboval rezervu a jsem docela rád, je titž umístěná vzadu pod autem v držáku ala Škoda 120 a tak je pěkně špinavá, navíc nevím, jestli orezlá páčka na její sundání funguje. Kufr není zevnitř očalouněný a nemá ani žádnou přihrádku třeba na lékárničku, takže cokoliv v něm poletuje za jízdy sem a tam a tak nějaká napevno připevněná taška je víc než dobrá. Mizerné je světlo zpátečky, je malé a pouze na pravé straně, a protože jsem z autobusů zvyklý couvat na zrcátka, potmě na levé straně nic nevidím, Velká zrcátka ale jinak oceňuju (stejná má třeba starší Clio) a až na tu couvačku i ostatní světla – dopředu auto svítí vysloveně dobře.

Sice se mi na autě nic nerozbilo, ale k shánění náhradních dílů jsem se dostal – chtěl jsem opravit stahovačku okna a doplnit mlhovky, na které se při opravě bouraného auta u minulého majitele nedostalo. Údajně to jde přes všechny dealery Renault, ale ceny nejsou moc lidové. V katalozích velkofirem s autodílny na netu najdete k Solenze většinou tak žárovky a tak nakonec jsem stahovačku koupil přes net na Slovensku u firmy specializované na Dacie. Originální rumunský díl vyšel i s dopravou okolo 1400 Kč. Mlhovky mi pro změnu koupil kamarád z Gdynie v Polsku a pár mne vyšel na 800 Kč i s dopravou. Při ceně auta jsem smířený s tím, že po případné nějaké velké ráně nebudu podobnou cestou shánět po Evropě karosářské díly, ale díly pro běžnou údržbu není zatím problém sehnat.

Sice nechápu lidi, kteří za tohle auto dali v roce 2004 čtvrt milionu (ceník nového vozu), ale podle dosavadních zkušeností po cca 10000 km se Solenzou v každodenním provozu bych v roce 2011 tohle auto doporučil jako zajímavou kombinaci nízké ceny a slušných užitných vlastností pro nenáročné řidiče. Vhodné by bylo koukat spíš po výbavách Rapsodie a Scala, ty nižší nemají servo a to by asi ve městě docela kazilo celkový dojem. Navíc vzhledem k malému počtu těchto aut u nás není moc zřejmá nějaká průměrná cena, ale občas se najde i podobně zajímavá nabídka jako byla ta moje.

JR 30.1.2011 pro www.dfens-cz.com

 

| další stránky | www.moskvich.cz | www.trolejbus.cz | www.fiat-polski.eu | www.motoracek.cz |